OBNOVA FASÁDY KOSTELA SV. PETRA A PAVLA VE VOLYNI



LOKALITA:

Volyně

FUNKCE:

Sakrální stavba

OCHRANA:

Kulturní památka České republiky

INVESTOR:

Římskokatolická Farnost - Děkanství Chomutov

PROJEKT:

2016

AUTOR:

Ing. arch. Luboš Kotiš

SPOLUPRÁCE:

Ing. arch Jiří Philippe Janda



Kostel sv. Petra a Pavla – raně gotický, pochází z konce 13. století, přestavěný v 15. a v 2. polovině 17. století. Jednolodní, obdélný, s užším čtvercovým presbytářem s přilehlou pravoúhlou sakristií. Střecha valbová, okna v lodi vysoká, pravoúhlá, okno v presbytáři úzké, gotické, s trojlistou kružbou. Na jižní straně lodi hrotitý portál se zkosenou hranou. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou s kruhovým svorníkem, v lodi strop s novodobým nástropním obrazem sv. Petra a Pavla, a kruchta.

Význam Volyně byl potvrzen stavbou gotického kamenného kostela, k níž došlo zřejmě krátce po roce 1300. K původní stavbě náleží hranolový presbytář s křížovou klenbou a pravděpodobně i většina obvodových zdí lodi. Sakristie, která se přikládá k severnímu boku kněžiště, pochází snad až z II. poloviny 15. století. Jedinou větší přestavbou kostel prošel kolem roku 1765, kdy byl upraven tvar většiny oken, kostel získal nové vnitřní zařízení a byl jednotně vymalován. Pod barokní omítkou se dodnes minimálně v presbytáři zachovaly malby z doby stavby kostela. Svatyně sloužila potřebám obyvatel Volyně do roku 1945. Většinou byla filiální ke Křimovu, od roku 1572 pak k Výsluní.

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Kostel sv. Petra a Pavla je volně stojící stavba při severní straně vsi Volyně, na mírně vyvýšeném návrší, vpravo od průjezdní komunikace. Terénní hrana, na které stojí, je lemována vzrostlými stromy v místech původního, dnes zrušeného hřbitova kolem kostela.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Současný stav

Stavba kostela je jednolodní, orientovaná, obdélný půdorys s odsazeným pravoúhlým presbyteriem. Na severní straně pak s obdélnou sakristií a na jižní straně s malou obdélnou předsíní. Střecha lodi je sedlová s osmibokým sanktusníkem, v hřebeni s valbou nad západní stěnou. Nad presbyteriem je sedlová střecha, nad sakristií valbová; předsíňka je pokryta nižší valbovou střechou. Střechy lodi, presbyteria a sakristie kryjí nové vláknocementové šablony, předsíň plechové šablony, sanktusník s bedněním původně zakrýval měděný plech. Zdivo lomové, pouze koruny zdí opatřeny cihlovou nadezdívkou. Většina omítek je za hranicí své životnosti, v exteriéru velmi opadaná, pohledově se dnes uplatňují odhalené zdi z lomového zdiva.

Návrh

Provedení fasády je navrženo v monochromní úpravě (probarvené vápenné prodyšné omítky), kdy struktura omítky stěn bude hrubší s frakcí písku (1 – 5 mm).

Okenní šambrány jsou řešeny dle doloženého staršího a hodnotnějšího typu okenního orámování, které bylo nalezeno v historické vápenné omítce. V horních rozích jsou ucha. Plasticky je zde šambrána řešena v hladké, utažené omítce. Šambrány budou oproti stěně mírně předstupovat.

Dle nálezu v soklové partii, bude v části soklu opět hladká omítka. Omítka by měla být svou strukturou a složením (tedy i barvou) co nejvíce podobná originálu (písek, vápno – jako hlavní složka).

Pískovcová ostění budou opatřena vápenným nátěrem v barvě pískovce.

Hlavní římsy se zde vyskytují ve třech typech. Na hlavní lodi je profilovaná dřevěná římsa, která bude opatřena matným nátěrem na dřevo v odstínu  co nejvíce se blížící barvě fasády. Druhým typem římsy je římsa profilovaná nad presbyteriem. Ta je značně poškozená a musí být doplněna a provedena nově podle šablony sejmuté ze zachovalé části. Třetím typem je římsa náběhová dochovaná na severní straně sakristie. Římsy budou opraveny a řešeny ve stejném složení probarvené omítky jako fasáda, pouze v hladkém provedení jako šambrány a sokl. Třetím typem římsy je římsa náběhová. Mříže budou očištěny a ošetřeny nátěrem v odstínu kovářské černi.